STACHYS RECTA L. – čistec přímý / čistec rovný
Syn.: Stachys sideritis Vill. Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Syn.: Stachys sideritis Vill. Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Syn.: Huperzia selago subsp. suberecta (Lowe) Toledo et Vasc., Lycopodium selago var. suberectum (Lowe) C. Chr., Lycopodium selago subsp. suberectum (Lowe) Romariz, Lycopodium suberectum Lowe, Urostachys suberectus (Lowe) Herter ex Nessel Čeleď: Lycopodiaceae P. Beauv. ex Mirb. – plavuňovité
Tento kopec není zdaleka nejvyšším vrcholem v Českém středohoří, ale určitě je jedním z nejvýraznějších. Je dominantou Bílinska a jedním z nejčastějších turistických cílů v této lokalitě. Již z dálky je dobře viditelný, a proto je dobrým orientačním bodem při toulkách zdejší krajinou. Zdá se černý, protože jeho skalnatý znělcový povrch je díky své členitosti … Číst dál
Již na samém severním okraji přírodního parku na pravém břehu kaňonovitého údolí Vltavy (jižně od vyústění Drahanského potoka) se nachází přírodní památka Zámky. Byla vyhlášena včetně širšího ochranného pásma v roce 1982 pro ochranu bohatě vyvinutých teplomilných společenstev skal, skalních stepí, křovin a jejich lemů. Je tvořena dvěma částmi obklopujícími ostře zaříznuté údolí v dolním … Číst dál
Přírodní rezervace Podhoří je nejcennějším chráněným územím v Trojské kotlině. Strmé skalní srázy (se 100 metrovým převýšením) nad údolím Vltavy daly vznik unikátním společenstvům, která chrání řadu rostlin a živočichů. Vrcholové části navazují na sídliště Bohnice.
Vrch Doutnáč je nepříliš nápadný protáhlý zalesněný hřbet mezi Bubovicemi a Srbskem, je součástí NPR Karlštejn (okres Beroun). Z botanického hlediska je význačný hned dvakrát: jednak výskytem rudohlávku jehlancovitého, jedním z posledních v Čechách, a pak také vyjmutím z lesního hospodaření v roce 2004 a ponecháním vlastnímu vývoji.
Brněnská Stránská skála je svérázným místem smíru mezi člověkem a přírodou. Šrámy, které jí kdy člověk uštědřil, se zde podivuhodně ztrácejí, stávají se z nich jen doklady potvrzující starou pravdu, že totiž člověk a příroda jedno jsou.
U soutoku Šáreckého a Kruteckého potoka v Praze 6 Dejvicích ční nad nivy obou jmenovaných potoků překrásný skalní ostroh s bohatou teplomilnou i hájovou vegetací. Na přibližně 250 metrů dlouhém hřbetu zde byla roku 1968 vyhlášena nevelká přírodní památka (1,5 ha). Území je součástí poměrně rozlehlého přírodního parku Šárka-Lysolaje. Po překrásné procházce údolím Šáreckého potoka … Číst dál
U Mohelna stojí kříž. A hned za ním další. A mezi nimi leží snad nejslavnější step Moravy.
V polích mezi Čebínem a Malhostovicemi (bývalý okres Brno-venkov) se nacházejí dva vápencové skalní ostrovy. Blíže k Čebínu leží menší Malá skalka, necelý kilometr od Malhostovic – vlastně jen několik desítek metrů od Malé skalky – zase rozlehlejší Malhostovická pecka. Oba skalní výchozy jsou tvořeny střednědevonskými vilémovickými vápenci, lokalita leží v nadmořské výšce od 304 … Číst dál
Pavlovské vrchy patří k tomu nejkrásnějšímu, co naše země může ukázat. Je to kraj vinohradů a úrodných polí, ale i strmých skal, stepních strání, dubových hájů a lužních lesů. Země stokrát rozbrázděná pluhy, prohnětená podrážkami bot vinařů, prolitá lidským potem tak, jako málokterá jiná. Ale přesto téměř panenská a nádherná. Člověk byl tady doma od … Číst dál
Přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova (okres Břeclav) má rozlohu bezmála 104 hektarů, nachází se v nadmořské výšce od 300 do 340 m, vyhlášena byla v roce 1956.
Vltava opouští Pražskou kotlinu hluboko zaříznutým údolím lemovaným skalnatými srázy a roklemi. Na jejím levém břehu u pražské čtvrti Sedlec se nachází přírodní památka Sedlecké skály s pozoruhodnými společenstvy skal, teplomilné skalní stepi a křovin s výskytem chráněných a ohrožených druhů.